Vánoce

10. 06. 2009 | † 19. 07. 2013 | kód autora: VIB

Japonské Vánoce

V asijských zemích nemají vánoční svátky jako v Evropě či v Americe. V Asii se totiž konají oslavy Nového roku a jelikož mne zajímá japonská kultura, tak to budou "Vánoce po Japonsku".

S příchodem moderní doby ztratily novoroční oslavy mnoho na svém lesku a barvitosti, ale stále zůstaly velkou událostí v životě všech japonských rodin, které se na ně připravují již řadu týdně před koncem starého roku.

Podobně jako u nás je symbolem vánočních svátků smrk či borovice a také jmelí, které - jak věříme - přináší štěstí, v Japonsku jsou v době oslav Nového roku vchody do domů vyzdobeny po obou stranách tzv. kadomacu tvořenými nejčastěji větvemi borovice, haluzemi japonské švestky ume a bambusovými stvoly. Borovice, bambus a ume jsou totiž odedávna pokládány za symboly plodného života, vytrvalosti, oddanosti a štěstí. Proto v Japonsku všeobecně věří, že takto upravené novoroční kodomacu přináší všem obyvatelům domu sílu a zdraví po nadcházející rok. Ke kodomacu patří také posvátný šintoistický (šintoismus - pův. japonské náboženství) pás šimenawa s charakteristickými proužky skládaného bílého papíru zavěšený nahoře nad hlavním vchodem do domu a dále např. listy kapradí a hořké citrusy daidai. Šimenawa označuje podle šintoistických tradic, že dům je "čistý" a že žádným zlým duchům není dovoleno vstoupit dovnitř. V případě citrusů jde o slovní hříčku, protože daidai jinak znamená také dědičnost, následnost z generace na generaci (dai - pokolení), takže toto ovoce se díky svému jménu stalo symbolem nepřerušované vazby na odkaz minulosti. Dnes již přirozeně všechny tyto zvyky chápe v původním smyslu jen malá část Japonců. To však nemění nic na skutečnosti, že právě v nich spočívá důležitá součást atmosféry japonských novoročních svátků.

Vlastní oslavy japonského Nového roku začínají až novoroční půlnocí a proto silvestrovský večer není ještě chápán jako svátek. V pravém protikladu k naší silvestrovské noci je poslední večer v roce v Japonsku charakterizován v některých domácnostech pracovní náladou. Horečně se uklízí, protože před vlastním započetím svátků by mělo být všude čisto a pořádek. Navíc by podle staré tradice měly být před půlnocí vyřízeny i takové záležitosti, jako jsou splátky dluhů, neboť Nový rok by měl každý začínat s čistým kontem. Kde už ale mají uklizeno, popíjí saké a baví se jako u nás. Symbolickým zahájením Nového roku je o půlnoci 108 úderů ve všech buddhistických klášterech po celém Japonsku, které vysílá i televize. Sto osm je posvátné číslo buddhismu a zde mají tyto údery představovat odmítnutí 108 špatných myšlenek, pošetilých tužeb, neřestí a hříchů, které jsou vlastní všem lide...

....

Součástí novoročních oslav je podávání speciálních tradičních jídel, která se připravují jen při této příležitosti. Jídla nejsou sama o sobě příliš nákladná (při jiných slavnostech během roku je často hostina daleko bohatší), ale mnohá z nich mají nejrůznější symbolický význam. Tak např. černé fazole mame se jedí proto, že toto slovo jinak znamená také zdravý a robustní. Anebo kaštany kačiguri se jedí proto, že součástí jejich jména je slovní kmen kači - vítězství. Prvním jídlům v novém roce předchází přípitek zvláštním druhem kořeněného sladkého vína toso, které má zároveň chránit před nemocemi. Pro přípravu prvního jídla se dříve užívalo výhradně vody wakamizu (doslova mladá voda) načerpané ze studně až po novoroční půlnoci. Tuto tradici dnes přirozeně v japonských městech udržovat nelze.

Podobně odumírají i jiné staré zvyklosti, ale jednu z hlavních tradic - návštěvu blízkého buddhistického chrámu nebo šintoistické svatyně co nejdřív po novoroční půlnoci - dodnes mnoho Japonců dodržuje. Sotva dozní zvony oznamující půlnoc, zaplní se nádvoří známých svatyní a chrámů a kláštery zástupy lidí z nejširšího okolí. Nejedná se přitom zdaleka jen náboženský obřad - lidé se navzájem zdraví se známými, přejí si všechno nejlepší anebo si ve stáncích kupují pro štěstí různé talismany. Ještě v noci však stihnou návštěvu svatyně jen ti, kteří si pospíšili a všechny domácí práce stihli dokončit před půlnocí. Jitro nového roku je už ale pro všechny opravdovým svátkem a do té doby je třeba, aby byly všechny práce bezpodmínečně hotové.

Hlavní oslavy Nového roku trvají tři dny a jejich průběh je ustálen mnohaletou tradicí. Celá rodina se při této příležitosti obléká do nejlepších šatů a kromě návštěvy chrámu nebo svatyně vykonává také návštěvy přátel a sama přijímá hosty. S novoročními oslavami se pojí i řada tradičních her a zábav, na něž jinak v průběhu roku nebývá čas - např. pouštění draků a různé karetní a společenské hry. Dívky hrávají hanecuki - jakýsi druh badmintonu s bohatě zdobenými dřevěnými pálkami. K tradicím Nového roku patří také zvyk věnovat nějaký čas kaligrafii a pravidelně jsou v této době pořádány ve velkých městech soutěže v kaligrafii za účasti i několika tisíců osob.

V průběhu svátků doručí pošta někdy desítky milionů novoročních přání. Ty se však nepíší na pohlednice podobné našim, ale na jednoduché dopisnice připomínající spíše korespondenční lístky. Novoroční obrázková přání nebo pohlednice našeho typu posílají Japonci výhradně svým přátelům v zahraničí. Japonské novoročenky jsou buď zcela nezdobené nebo se na ně tisknou razítka se symboly japonského zvěrokruhu (opice, myš, atd.). Jenom ti, kdo se hlouběji zabývají malováním či kaligrafií, krášlí svá přání tímto způsobem, ale vždy musí jít o jejich vlastní výtvor. Na druhé straně je ale zvykem uvést alespoň pár osobních vět a nezůstat u pouhého formálního sdělení, že ten a ten přeje šťastný a veselý nový rok, jak je to časté u nás.

Novoroční přání se vhazují již v průběhu prosince do zvlášť označených schránek a jsou pak souborně rozdávána adresátům v úhledně svázaném balíčku krátce po novém roce. Nevadí, dojde-li přání až později v průběhu ledna, ale bylo by velikou chybou posílat je normální poštou tak, aby bylo doručeno ještě koncem prosince. Japonská přání mají ještě jednu zvláštnost - jsou číslována jako losy a vždy kolem 15. ledna se slosují o věcné ceny. Kromě přání všeho nejlepšího získává proto příjemce novoroční pohlednice navíc i naději získat výhru. Možná, že právě proto je v Japonsku běžné, že filmové, divadelní i sportovní hvězdy dostávají na Nový rok od svých obdivovatelů často i desetitisíce přání.

z knihy: Jiří Jaroš - "99 zajímavostí z Japonska"

Převzato z webu:KLIK

...


...

Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.