Vánoce v Japonsku

13. 12. 2009 | † 19. 07. 2013 | kód autora: VIB

Koničiva (dobrý den)! Letošní vánoční prázdniny a první dny nového roku strávily děti z dětských domovů spolu se Švagrem v Japonsku. Stejně, jako každý rok, se Švagr a jeho kamarádi vypravují do vzdálené země a nepotřebují k tomu ani letenku nebo lodní lístek, ale dokonce ani pas.

Ačkoliv jsme ze Staňkova, Písku, Volyně, Nepomuku, Zvíkova, nebo Prahy ujeli do Pasek u Písku jen několik desítek kilometrů, připadali jsme si jako ve skutečném Japonsku. Při prvním průzkumu blízkého okolí jsme objevili útržek nesrozumitelného textu. Utržky se nakonec spojily v legendu o posvátném drakovi, strašlivém, ale s dobrým srdcem a hlavně mocí splnit všechna přání. Po přečtení legendy jsme dorazili k magickému ohni a k dvěma podivným, nehybně stojícím bytostem. Když jsme útržky spálili, bytosti náhle ožily a promluvily - jak jinak než japonsky. Byli to dva zbloudilí duchové Jin a Jang, kteří byli kdysi členy dvou dynastií na císařském dvoře v Kjótu a už dlouho bloudí a hledají posvátného japonského draka. Ten jako jediný má moc splnit jim přání vrátit se do jejich stínové země duchů. Poté, co jsme jim slíbili, že jim pomůžeme jsme od nich dostali bílé a červené polštáře, symboly dvou dynastií - bílé Jin a červené Jang. Duch Jang ještě něco zamumlal. předal japanistce podivný meč, který nás dovedl až do Kjóta, císařského města. Tam nás přivítaly gejši zakimonované až po uši se slovy "Koničiva, koničiva" (dobrý den) a "dozó" (prosím) a přijal nás dokonce i císař, který vyslechl naši prosbu najít draka a rozhodl se hostit nás na svém dvoře, "kte my se nejlepe naušit fšemu japončkemu". Společně jsme si také poprvé zahráli tradiční polštářovou hru GO a byli jsme vyškoleni v umění kaligrafie.

Další den jsme po úvodní lekci japonštiny, objevili v bambusovém háji dračí posly, dvě překrásné Japonky zajaté zákeřnými ninjy. Poté, co jsme je osvobodili, nás ženy naučily japonským způsobům. Takže teď už víme, že v Japonsku se jí na zemi na polštáři, nepoužívá se příbor, ale hůlky, všichni se stále usmívají a pořádně mlaskají a říhají, když jim jídlo chutná. Společně jsme si zazpívali a při loučení nám předaly důležitou zprávu, že s drakem se setkáte v den, kdy něco umírá a něco se rodí. Hned ráno nás čekal 1.ročník Sumo opencupu a bylo to opravdu husté a tlusté. Dále nás navštívily japonské světoznámé herecké star, aby nám předvedly ukázky tradičního japonského divadla nó, kabuki a bunraku. Ani my jsme však nezůstali pozadu a pomocí masek, hudby a loutek vytvořili velkolepá představení. Večer v měsíčním světle a kouřové mlze se podruhé zjevili Jin a Jang a opět nás utvrdili ve správném směru cesty.

Poslední den starého roku jsme všechny špatnosti, které jsme natropili a které se nám přihodily, pobili fazolemi, zahnali křikem a spálili ohněm. A tak jsme silvestrovský večer v duchu japonské taneční zábavy strávili bezstarostně v očekávání, co asi přinese rok nový. A co nás ještě v Japonsku potkalo? Výroba tradičních vějířů, vaření japonských specialit, umění aranžování květin - ikebana, něžný gejša tanec nejen pro gejši, půlnoční zpěv japonských bubnů, samurajské bojové umění meče – kendo i zákeřná taktika ninjů, meditace nad vůní haiku a zeleného čaje při silvestrovském čajovém obřadu, tradiční japonské odívání, líčení a to vše pod vedením japonských odborník...

.... Nový rok nám nadělil věštby, samurajům v tlamách poletujících posvátných kaprů a gejšám ve vlasech vlajících panenek kokeši. A jak to dopadlo s dlakem, pardon... s drakem? Topatlo to topře, drak se za zvuku tradiční hudby, slova, tance a spojení obou dynastií Jin a Jang zjevil a společně s ním i stíny našich průvodců. Drak jim splnil jejich prosbu a za naši pomoc nás vyzval, ať vyslovíme svá novoroční přání. A tak jsme mu je naházeli do tlamy, vrátili mu dračí vejce, jež jsme společně s jeho kůží, zubem a lejnem nalezli na cestách Japonskem a rozloučili se arigató tacu,arigató...Drak zmizel v rudé mlze, hranice mezi krajinou stínů a naším světem byla zrušena a my nalezli poslední znamení – japonské hůlky jako poděkování od Jin a Janga za naši pomoc. A teď už jen můžeme doufat, že naše novoroční přání budou vyslyšena...

Sayonara( nashledanou) Za finanční podporu akce Vánoce v zemi vycházejícího Slunce děkujeme sbírkovému projektu Pomozte Dětem (NROS + ČT) a Nadaci Eurotel, bez jejichž podpory bychom se do Japonska nepodívali.

zdroj: http://www.svagr.net/?sec=gallery_detail&lang=cz&cat=31


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.