III. Podrobné vysvětlení pravidel (pokračování)

03. 11. 2009 | † 19. 07. 2013 | kód autora: VIB

2. Zajímání

Pravidlo 2: Dva body nazýváme sousední jestliže jsou vedle sebe ve svislém nebo vodorovném směru, nikoli však ve směru diagonálním. Dva kameny stejné barvy na sousedních bodech jsou spojeny a tvoří řetězec kamenů. Prázdný bod sousedící s řetězcem kamenů se nazývá svoboda. Když je položen kámen tak, že sníží počet svobod jednoho nebo více řetězců soupeřových kamenů na nulu (jinými slovy, když obklopí soupeřovi kameny), jsou obklopené kameny zajaty a odstraněny z gobanu.

Na obrázku 1 dole jsou dva kameny označeny "A" - jsou na sousedních bodech a jsou spolu spojeny. Stejně jsou spojeny dva kameny označené "B". Naproti tomu dva kameny označené "C" nejsou na sousedních bodech a nejsou spojeny. Často jsou vytvořeny mnohem delší řetězce spojených kamenů. Například všechny kameny označené "D" jsou spojeny, stejně tak všechny kameny označené "E" jsou spojeny a tvoří jeden řetězec. Ale tyto dva velké řetězce kamenů "D" a "E" nejsou vzájemně spojeny, i když jsou velice blízko u sebe.
 

Figure 1
Obrázek 1: Spojené kameny

Každý volný bod sousedící s řetězcem spojených kamenů je svoboda těchto kamenů. Jeden kámen v centru gobanu (jako A v obrázku 2) má čtyři svobody. Kámen na straně gobanu (B) má tři svobody s kámen v rohu (C) má pouze dvě svobody. Kameny označené "D" jsou už částečně ohraničené nepřátelskými kameny a zbývají jim pouze čtyři svobody. Otázka: Kolik svobod mají kameny označené E a F ?(Kliknutím sem si zkontroluj svou odpověď.)
 

Obrázek 2: Svobody

Jestliže obklopíte řetezec soupeřových kamenů tak, že mu nezůstane žádná svoboda, tak jsou tyto kameny zajaty a odstraníte je z desky. Když hraje černý na obrázku 3 tah označený 1, tak bílému kamenu nezůstává žádná svoboda a je zajmutý, odstraní se z gobanu. Černý si uschová zajatce na bezpečném místě (obvykle na víčku od misky se svými kameny), protože tento zajatý kámen má pro černého cenu jednoho bodu a použije ho při počítání na konci hry. Každý řetězec kamenů může být zajmutý, jestliže může přijít o všechny své svobody. Pokud hraje černý na 2 v obrázku 3, tak tímto tahem zajme tři bílé kameny, které pro něj mají cenu tří bodů.
 

Obrázek 3: Zajímání

K zajmutí soupeřových kamenů na kraji nebo v rohu gobanu stačí méně kamenů. V obrázku 4 černého tah 1 zajímá bílý kámen na kraji a černého tah 2 zajímá kámen v rohu.
 

Obrázek 4: Kraje a rohy

Obrázek 5 ukazuje sérii tahů, která vede k zajmutí tří bílých kamenů. Když hraje černý tah 1, tak zůstává bílému kamenu pouze jediná svoboda. Černý hrozí, že dalším tahem bílý kámen zajme. Když zůstává soupeřovu kamenu pouze jedna svoboda, říkáme že tento kámen je v "atari". Bílý se může pokusit zachránit svůj kámen tahem na 2, ale černý zahraje na 3 a bílého kameny se dostanou opět do "atari". Pokoušet se uniknout tahem 4 není pro bílého dobré. Bílé kameny zůstávají v atari a černého tah na 5 je zajímá. Bílý by se neměl pokoušet zachránit svůj kámen touto sekvencí tahů, protože jen přidá černému zajatce - místo jednoho získá černý tři kameny.
 

Obrázek 5: Atari

Další běžný způsob, který vede k zajmutí kamenů je ukázán na obrázku 6. Když hraje černý na 1, bílý kámen se dostane do atari. Bílý si může myslet, že by jeho kámen mohl uniknout, ale není tomu tak. Pokud se bílý pokusí uniknout, černý blokuje jeho únikovou cestu a dostává každým svým následujícím tahem bílého kameny znovu a znovu do atari. Když se bílé kameny dostanou na kraj gobanu, tak jejich marný útěk končí a černý zajme tahem 13 všech sedm bílých kamenů. Bílý by neměl vůbec zkoušet zachránit takto svůj kámen. Tato situace se nazývá "žebřík".
 

Obrázek 6: Žebřík


Zobrazit další články tohoto autora

Související články

Copyright © 2008-2017 Hups.cz. Všechna práva vyhrazena.